Postup rozhodčího senátu v rozhodčím řízení dle § 19 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení 

Vzhledem k tomu, že stranami nebyl vyčerpávajícím způsobem v souladu s ust. § 19 (1) zák. č. 216/1994 Sb. (dále jen „ZRŘ“) dohodnut postup, jakým mají rozhodci vést řízení, postupují rozhodci v souladu s ust. § 19 (2) ZRŘ postupem, který považují za vhodný a vedou řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práva všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný k rozhodnutí sporu. K určení a rozhodnutí otázek řízení jsem byl ostatními rozhodci, jako předseda senátu, zmocněn.

S ohledem na výše uvedené tímto stranám sděluji, že považuji za vhodné postupovat v řízení, jak je uvedeno níže, při respektování toho, co strany v rozhodčí smlouvě dohodly.


I. Obecná ustanovení

  1. Rozhodčí řízení je jednoinstanční.
  2. Rozhodčí řízení se koná na adrese: Brno, Cejl 91, PSČ: 602 00. Veškeré písemnosti se rozhodcům doručují na adresu: Unie pro rozhodčí a mediační řízení, a.s., Brno, Cejl 91, PSČ: 602 00.
  3. Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.
  4. Má-li účastník v řízení právního zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se pouze tomuto zástupci. Účastník je povinen rozhodce vždy řádně informovat o svém právním zastoupení a jeho změnách. Pokud má účastník v řízení něco vykonat osobně, doručuje se písemnost i jemu.
  5. Lhůta k provedení úkonu je zachována, je-li posledního dne lhůty podání účastníka odevzdáno k poštovní přepravě.
  6. Hmotněprávní úkon účastníka učiněný vůči mé rozhodcům je účinný také vůči jiným účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli.
  7. Veškeré písemnosti týkající se rozhodčího řízení účastníci předkládají v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni rozhodci obdrželi po jednom vyhotovení, a to v českém jazyce. Důkazy lze předkládat i v jiném než českém jazyce, přičemž jsem oprávněn vyzvat účastníka, který takový důkaz předložil, k úřednímu překladu důkazu do českého jazyka, a to na vlastní náklad takového účastníka.
  8. Za spor s mezinárodním prvkem je považován spor, v němž alespoň jedna ze stran nemá bydliště či sídlo na území České republiky, předmět sporu není na území České republiky nebo má být rozhodováno podle jiného než českého práva.
  9. Jednacím jazykem rozhodčího řízení je čeština. Jestliže účastník nerozumí českému jazyku nebo jej neovládá, je jeho povinností zajistit sobě tlumočníka svého do rodného jazyka, případně do jazyka, kterému rozumí, nebo který ovládá. Náklady na tlumočníka nese vždy v průběhu sporu v průběhu účastník sám. Náklady spojené s tlumočením mohou být přiznány k náhradě straně ve sporu neúspěšné.

 

II. Úkony účastníků ve věci, průběh řízení, pravomoc, zastavení řízení

  1. Žalobce může za řízení se souhlasem rozhodců měnit rozhodčí žalobu.
  2. Žalobce může kdykoli do vydání rozhodnutí vzít zpět rozhodčí žalobu, a to z části nebo zcela.
  3. Žalovaný může za řízení, nejpozději však do vydání rozhodnutí, uplatnit svá práva proti žalobci vzájemnou rozhodčí žalobou, uplatní-li vůči žalobci více, než činí nárok uplatněný žalobcem v rozhodčí žalobě. Je-li uplatněný nárok žalovaného vůči žalobci nižší nebo roven nároku uplatněnému žalobcem v rozhodčí žalobě, považuje se takový návrh žalovaného za námitku započtení.
  4. Rozhodci postupují v řízení tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta.
  5. Rozhodci si, prostřednictvím mého usnesení, mohou vyžádat od účastníků písemná vyjádření i doložení důkazních prostředků ve lhůtě stanovené v usnesení.
  6. Jedno vyhotovení rozhodčí žaloby včetně všech žalobcem přiložených listin zašlu žalovanému s výzvou, aby se žalovaný nejpozději do 10 dnů od doručení rozhodčí žaloby ve věci písemně vyjádřil (v případě sporů s mezinárodním prvkem poskytnu žalovanému lhůtu k vyjádření v délce 28 dnů, mimo případ, kdy mezinárodní prvek bude představován předmětem sporu či účastníkem ze Slovenské republiky, či bude spočívat pouze ve faktu, že má být rozhodováno podle cizího práva), a v případě, že žalobcem uplatněný nárok neuznává, aby předložil rozhodcům důkazy, jichž se dovolává, případně označil další důkazy k prokázání svých tvrzení. Lhůta k vyjádření k dalším podáním, které stranám zašlu, bude v 7denní.
  7. Jestliže se žalovaný na moji výzvu včas nevyjádří, rozhodnou rozhodci na základě podkladů obsažených v rozhodčím spise. O tomto následku žalovaného ve výzvě poučím.
  8. V souladu s ZRŘ jsou rozhodci oprávněni rozhodovat o své pravomoci. Dospějí-li k závěru, že jejich pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou usnesením o zastavení řízení.
  9. Kterákoli ze stran může písemně, nejpozději při prvním úkonu v řízení, podat námitku nedostatku pravomoci. Námitka musí obsahovat přesné vylíčení skutečností a důvodů, v nichž strana nedostatek pravomoci spatřuje.
  10. Každý z účastníků je oprávněn uplatnit námitku podjatosti rozhodců, to však nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícím se věci samé. Dozví-li se důvod podjatosti později, je oprávněn námitku vznést ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy tento důvod zjistí.
  11. O zastavení řízení rozhodnou rozhodci usnesením zejména v těchto případech: a. žalobce vzal za řízení zpět rozhodčí žalobu, b. rozhodnou-li o nedostatku své pravomoci k rozhodování o věci, c. žalobce nesplnil svoji povinnost zaplatit cenu rozhodčího řízení ze žaloby nebo ze vzájemné rozhodčí žaloby, a to ani v dodatečné lhůtě.
  12. Řízení lze zastavit i částečně, pokud žalobce vzal žalobu zpět jen v části nebo nesplnil svoji povinnost zaplatit doměřenou cenu rozhodčího řízení ze žaloby nebo vzájemné rozhodčí žaloby.
  13. Nezaplatí-li účastník cenu rozhodčího řízení za uplatnění námitky započtení, nerozhodují rozhodci samostatně o zastavení řízení o tomto nároku, k námitce pouze bez dalšího nepřihlédnou.

 

III. Dokazování

  1. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokazování svých tvrzení. Které z navrhovaných důkazů rozhodci provedou, záleží na jejich úvaze.
  2. Za skutková zjištění mohou rozhodci akceptovat shodná tvrzení účastníků.
  3. Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé, jakož i právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky.
  4. Za důkaz může sloužit vše, čím lze prokázat tvrzení účastníka.
  5. Listinné důkazy předkládá účastník v kopiích, na moji výzvu v úředně ověřené kopii nebo originálu listiny. Po předložení důkazu v originále nebo úředně ověřené kopii založím do spisu neověřenou kopii listinného důkazu s poznámkou, že důkaz byl předložen v originále nebo úředně ověřené kopii.
  6. Důkazy rozhodci hodnotí dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo.
  7. Listiny vydané státními orgány České republiky v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.
  8. Rozhodci jsou vázáni rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu.

 

IV. Usnesení, rozhodčí nález, smír

  1. Rozhodčím nálezem rozhodují rozhodci o věci samé.
  2. Nerozhodují-li rozhodci ve věci samé, rozhodují usnesením.
  3. Usnesení týkající se otázek řízení vyhotovuji a podepisují já jako předseda senátu
  4. Na usnesení se přiměřeně užijí pravidla o rozhodčím nálezu.
  5. Dojde-li v rozhodčím řízení mezi stranami ke společné vůli ukončit spor uzavřením smíru a strany o to rozhodce požádají, vydají rozhodci formou rozhodčího nálezu rozhodčí smír.
  6. Rozhodčím nálezem má být rozhodnuto o celém sporu, jestliže je to účelné, mohou rozhodci rozhodnout nejdříve jen o části sporu (částečný rozhodčí nález) nebo jeho základu (mezitímní rozhodčí nález).
  7. Rozhodci rozhodují na základě zjištěného skutkového stavu věci.
  8. Pro rozhodčí nález je rozhodující stav věci v době jeho vydání.
  9. Obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví rozhodci ve výroku rozhodčího nálezu. Ve výroku také rozhodnou o povinnosti k náhradě nákladů rozhodčího řízení.
  10. Výrok rozhodčího nálezu o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, zejména v případech, pokud nárok vychází z právního úkonu, v němž je plnění v této cizí měně vyjádřeno.
  11. Rozhodčí nález bude vyhotoven písemně.
  12. Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu se doručuje stranám a po doručení se na žádost účastníka řízení opatří doložkou o právní moci a vykonatelnosti.
  13. Bude-li uložena ve výroku rozhodčího nálezu povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu, pokud nebude stanovena lhůta jiná. V případě, že povinná strana nesplní povinnost jí rozhodčím nálezem uloženou ve lhůtě k tomu stanovené, je rozhodčí nález soudně vykonatelný s možností vést podle něj exekuci.
  14. Na žádost účastníka podanou do 15 dnů od doručení rozhodčího nálezu účastníku nebo dle vlastního zjištění vydají rozhodci doplňující rozhodčí nález, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech žalobou uplatněných nárocích stran.
  15. Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodci kdykoliv na žádost kterékoliv ze stran. Taková oprava bude podepsána a doručena jako rozhodčí nález.
  16. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, rozhodci zpravidla přiznají náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Účastníci dbají o to, aby rozhodci již před vydáním rozhodčího nálezu měli náležitě podáno, jakých nákladů řízení se účastník domáhá k náhradě, a aby vznik těchto nákladů byl doložen.
  17. Měl-li účastník úspěch ve věci jen částečný, náhradu nákladů rozhodci poměrně rozdělí dle jim vzniklých účelně vynaložených nákladů a jejich procesního úspěchu, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
  18. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, mohou mu rozhodci přiznat plnou náhradu nákladů řízení. Má-li účastník jen nepatrný neúspěch ve věci, zpravidla mu přiznají nárok na náhradu uplatněných nákladů v plné výši.
  19. Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým jednáním nezavdal příčinu k podání rozhodčí žaloby.
  20. Rozhodují-li rozhodci o přiznání náhrady hotových výdajů účastníků, pak o náhradě odměny za právní zastoupení účastníka advokátem či notářem, rozhodují přiměřeně podle ustanovení vyhlášky č. 484/2000 Sb. a o náhradě hotových výdajů právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. V odůvodněných případech mohou přiznat náhradu odměny za právní zastoupení účastníka advokátem či notářem podle skutečně účastníkem zaplacené odměny za takové právní zastoupení.

 


V Brně, dne: ...........................................

Předseda senátu: ...........................................
 

Zpět 


URMR a.s., Příkop 6, 602 00 Brno

telefon: +420 545 242 592 - e-mail: info(at)urmr.cz - web: www.urmr.cz

Úvod - O nás - Rozhodčí řízení - Mediace - Vzdělávání - Kontakt - Všeobecné obchodní podmínky - Mapa stránek

Web používá pouze funkční cookies, které jsou nezbytné pro fungování webových stránek.