Základní pojmy a nejčastěji kladené dotazy z oblasti rozhodčího řízení 

"Jakási chudá stařenka zapřísáhla krále Filipina, aby rozsoudil její při.
Když jí odpověděl, že na takové věci nemá čas, řekla mu: 'Tak nebuď král!'"

PLÚTARCHOS z Chairńeie

Základní pojmy z oblasti rozhodčího řízení

 

Rozhodce

Fyzická osoba bezúhonná, zletilá a způsobilá k právním úkonům, která podle výslovné vůle stran projevené v rozhodčí smlouvě rozhoduje majetkové spory mezi těmito stranami (k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu).

 

Rozhodčí řízení

Mimosoudní způsob projednávání a rozhodování sporů mezi stranami. Jedná se o řízení vedené rozhodcem podle žaloby předané tomuto rozhodci některou ze stran rozhodčí smlouvy (je-li dána pravomoc rozhodce podle rozhodčí smlouvy). Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení.

 

Rozhodčí smlouva

Dohoda stran o tom, že vzájemné majetkové spory, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců. Rozhodčí smlouva se může týkat konkrétního již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo všech potenciálních sporů, které by v budoucnu z určitého právního vztahu nebo vymezeného okruhu právních vztahů vznikly (rozhodčí doložka).

 

Rozhodčí nález

Rozhodčím nálezem rozhoduje rozhodce o věci samé, přičemž toto rozhodnutí je konečné (nedohodnou-li se strany výslovně v rozhodčí smlouvě na přezkumu nálezu jiným rozhodcem). Rozhodčí nález není možné napadnout opravným prostředkem, lze se však domáhat jeho zrušení podle čtvrté části zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v platném znění. Rozhodčí nález je exekučním titulem.

 

Spory s mezinárodním prvkem

Jedná se o všechny spory, které není možné považovat za vnitrostátní. U vnitrostátního sporu mají všichni účastníci sporu sídlo (bydliště) na území České republiky. Za vnitrostátní spor se však nepovažuje ten, který – ač by jinak byl sporem vnitrostátním – má být veden podle jiného hmotného práva než českého.

 

Časté dotazy

 

Co je řešitelné rozhodčím řízením?

Základním předpokladem přípustnosti arbitráže je dohoda stran vzniklá uzavřením rozhodčí smlouvy (rozhodčí doložky), která stanovuje, že spor bude rozhodován rozhodcem formou rozhodčího řízení. Dále musí jít o spor majetkový – s výjimkou sporů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení (spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí, spory vyvolané prováděním konkursu nebo vyrovnání). Spor by měl být takového charakteru, aby o něm bylo možné uzavřít smír. Uzavření smíru však není nutné, jde pouze o vymezení typové přípustnosti sporů.

 

Co je majetkový spor?

V majetkovém sporu se navrhovatel domáhá, aby mu odpůrce byl povinen poskytnout majetkové plnění – peněžité, vydání věci, dodání zboží, provedení určité činnosti či naopak zdržení se jí apod. Obecně tento pojem zahrnuje případy, kdy se účastník domáhá plnění majetkové povahy, nebo případy reflektující majetkovou podstatu.

 

Co znamená, že nelze uzavřít smír?

Smírem se obecně rozumí uzavření dohody mezi účastníky sporu v průběhu řízení, v níž si závazným způsobem upraví svá práva a povinnosti. Smír lze typicky uzavírat v dvoustranném poměru. Nelze ho uzavřít v případě, že by odporoval hmotnému právu ČR, a ve věcech, u nichž je už pojmově vyloučeno, aby byly předmětem rozhodčího řízení (např. rozhodování o osobním stavu podle § 80 o. s. ř., rozhodování ve věcech, které soud může zahajovat i bez návrhu – viz. § 81 o. s. ř.). Rozhodce by smír neměl schválit, pokud by byl v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a dobrými mravy.

 

Lze v rozhodčím řízení řešit také majetkové spory mezi jednotkami územní samosprávy (obce, kraje), státem a jinými osobami při jejich podnikatelské činnosti?

Ano, za předpokladu řádně uzavřené rozhodčí smlouvy.

 

Pokud bude napadnuta platnost smlouvy, jejíž součástí je rozhodčí doložka, stává se neplatnou i ta a věc musí řešit soud?

Nikoliv, platnost hlavní smlouvy a smlouvy rozhodčí se posuzuje vždy samostatně. Rozhodce bude nejprve rozhodovat o platnosti rozhodčí smlouvy. Pokud dospěje k závěru, že rozhodčí smlouva je platná, bude následně posuzovat platnost hlavní smlouvy. Pokud shledá rozhodčí smlouvu neplatnou, pak není oprávněn rozhodovat o platnosti smlouvy hlavní. Rozhodčí doložka má vlastní právní život a je ujednáním relativně samostatným. 

 

Musí mít rozhodčí doložka nebo smlouva o rozhodci písemnou formu?

Ano, písemný způsob uzavření rozhodčí doložky je základním předpokladem její platnosti. Pokud strany chtějí rozhodčí smlouvu uzavřít prostřednictvím e-mailu, lze tento postup doporučit pouze při použití zaručeného podpisu. Bez zaručeného podpisu v žádném případě nestačí text smlouvy vložit do mailu pouze s uvedením, že strana se smlouvou souhlasí. Je alespoň nutné jako přílohu přiložit sken podepsané smlouvy a mezi stranami si ho vzájemně poslat. Doporučujeme v konkrétním případě konzultovat formu a způsob uzavření rozhodčí smlouvy s odborníkem – konzultantem Unie.

 

Musí být rozhodčí doložka uvedena přímo v každé smlouvě nebo objednávce?

Rozhodčí doložka může být uvedena například i ve všeobecných smluvních podmínkách, kterými se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje. Hlavní smlouva však musí být uzavřena tak, aby z ní bylo jasně patrno, že se řídí těmito podmínkami. Strany musejí být s těmito podmínkami seznámeny a musí být učiněn jasný akt přijetí smluvních podmínek – například podpis objednávky, platba za zboží apod.


Facebook Twitter Google+ Tyto stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR jako součást českého kulturního dědictví. Regionální hospodářská komora Brno


Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., Cejl 91, 602 00 Brno

telefon: +420 545 242 592 - e-mail: info@urmr.cz - web: www.urmr.cz

Úvod - O nás - Rozhodčí řízení - Mediace - Vzdělávání - Kontakt - Všeobecné obchodní podmínky - Mapa stránek