Názory expertů

Při všech svých aktivitách se opíráme o spolupráci se špičkovými odborníky. Dvojnásob to platí o hlavní činnosti Unie spojené s rozhodčím řízením a mediacemi. S experty na různé právní problémy konzultujeme naše řády i programy vzdělávacích akcí, poradenství Unie je zastřešeno jejich odbornými názory. Také články s právní tematikou pro magazín Satisfakce připravují skutečné kapacity. Zde naleznete názory několika těchto autorit na rozhodčí řízení a mediaci: 

Předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský

„Soud by vždy měl být až poslední možností řešení sporů. Každá forma urovnání právních vztahů, která umožňuje vyhnout se soudnímu řízení, je tak určitě pozitivní a velmi potřebná. Osobně v současnosti nepřicházím s rozhodčím řízením příliš do styku a nedokážu tak posoudit, jak se tato alternativní metoda u nás nyní vyvíjí. Pokud je však rozhodčí centrum kvalitní, dodržuje zákony a etické zásady, měla by arbitráž fungovat bez problémů.“

Předseda senátu Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček

„Soudy bohužel často nedokáží plnit svou službu ve společnosti. Jsou tu proto, aby řešily konfliktní případy. A pro zadavatele služby jsou zajímavé jen tehdy, pokud jejich rozhodnutí budou rychlá a kvalitní. Jestliže právní jistota a rychlost pokulhávají, člověk přirozeně hledá jiné alternativy – například rozhodčí řízení. Arbitráž tak je vlastně hozená rukavice soudům, nastavené zrcadlo. Aby soudy v takovémto tržním prostředí uspěly, musejí se prostě snažit být lepší.“ 

Veřejný ochránce práv Otakar Motejl

„Práci ombudsmana lze v mnohém přirovnat k práci mediátora. Např. ve Francii se můj kolega nazývá mediátor republiky a disponuje sítí jakýchsi dobrovolných terénních mediátorů. Většina sporů pramení z nedorozumění. Já se věcí ujímám až tehdy, když jsou vyčerpány ostatní možnosti smíření či vysvětlení. Pokouším se spory mediovat, ale strany do sebe už bývají zakousnuty a smír nelze vždy očekávat. Přesto má vždy smysl o něj usilovat.“

Děkanka Právnické fakulty MU Naděžda Rozehnalová

„Je-li rozhodčí řízení vedeno nekonfrontačně, může přispět k zachování dobrých vztahů. Z ekonomického hlediska bývá levnější než soud. Jeho velkou výhodou je ušetřený čas – spor bývá rozhodnut za 1–6 měsíců, což se zatím nedá se soudy srovnat. Další výhodou arbitráže je možnost zvolit si jako rozhodce odborníka na danou problematiku. Pokud jde o ekonomicky zaměřený spor, lze si jako arbitra vybrat třeba experta na účetnictví.“

Soudce Nejvyššího soudu ČR Ludvík David

„Je dobré, když se strany dohodnou nést odpovědnost samy za sebe a svěřit svůj majetkový spor namísto soudce rozhodci. Takovéto rozhodnutí by však mělo být závazné a strany by už pak neměly svůj názor měnit. Také prostor pro to, aby mohl být výsledek rozhodčího řízení následně zpochybněn u soudu, by měl být podle mě co nejvíce omezen. To vše souvisí s legislativní úpravou rozhodčího řízení v České republice.“

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká

„Rozhodčí řízení chápu jako prostředek, který dokáže zrychlit, zlevnit a zefektivnit řešení sporů. Neexistuje zde lepší způsob než dohoda stran. Arbitráž však předpokládá velmi zodpovědný přístup rozhodce a samozřejmě i obou stran. Problémem je, když se znesvářené strany sice dohodnou na rozhodčím řízení, ale ta neúspěšná posléze není ochotna – přes svůj předchozí závazek – výsledek přijmout. To by se nemělo stávat.“

Advokát a rozhodce Tomáš Sokol
„U sporů, v nichž hraje prim rychlost, je rozhodčí řízení nesrovnatelně vhodnější a účinnější způsob řešení než řízení soudní. Má i řadu jiných výhod – diskrétnost, neformálnost apod. Výtky vůči rozhodčímu řízení jsou obvykle živeny účelově dlužníky. V drtivé většině případů řešených arbitráží neexistuje žádný prostor pro neobjektivitu. Jde o jasné spory, které řeší, zda má žalovaný platit, nebo ne. A bývá nesporné, že dluh zaplatit má.“   

Prezident Soudcovské unie ČR Tomáš Lichovník
„Rozhodčí řízení je kvalitní nástroj. Je však nutné, aby si strany uzavírající rozhodčí doložku byly dobře vědomy, co podepisují. A aby z doložky byla patrná jejich vůle podrobit se rozhodčímu řízení i jejich rovnoprávné postavení např. při jmenování rozhodce. Pak arbitráž pomáhá soudům a zároveň výrazně zrychluje řízení. Domnívám se, že v takovém případě by stát už do smluvních vztahů neměl vstupovat, smluvní volnost je zvláště v obchodních vztazích velmi důležitá.“ 

Prezidentka Unie státních zástupců ČR Lenka Bradáčová

„Při délce soudních sporů v ČR veřejnost může být jen těžko přesvědčena o kvalitě justice. Před její reformou je nutné provést analýzu působnosti soudů a stanovit, co z jejich agendy by mohli dělat např. exekutoři, notáři či rozhodci. Aby soudy nebyly zahlceny tím, co nemusejí řešit. Proto vnímám jakoukoliv alternativu, snahu o smír a mediaci jako dobrou věc. Vítám vše, co může zabránit sporům, narovnat vztahy nebo řešit spory rychleji – včetně rozhodčího řízení.“

Prezident Notářské komory ČR Martin Foukal

„Notáři už dlouho působí i jako mediátoři – např. řada doutnajících sporů mezi dědici je za aktivní účasti notáře vydiskutována a zahlazena. Důležitou roli hraje citlivost notáře a jeho zkušenosti. Mnohdy se třeba sourozenci léta nestýkali a panuje mezi nimi napětí. Tehdy je dobré dát lidem prostor vyříkat si věci o samotě. Když se k nim po chvíli vrátíte a vidíte, že to mělo smysl, můžete se pokusit je přivést zpět k projednání dědictví v mnohem přátelštější atmosféře.“ 

Prezident Asociace insolvenčních správců

„Institut rozhodčího řízení považuji za velmi užitečný, zejména co se týče jeho rychlosti a efektivity řešení sporů. I proto v arbitráži sám figuruji – působím jako rozhodce ad hoc, a také ho používám. Nicméně z pohledu etiky je důležité, aby si obě strany uzavírající rozhodčí smlouvu byly dobře vědomy jejího obsahu a dosahu i smyslu samotného rozhodčího řízení.“

Prezident Světové asociace právníků Alexander Bělohlávek

„Rozhodčí řízení přináší nezávislost nejen ve smyslu nestrannosti, ale i v uvažování. Rozhodce vidí daný problém z obou stran a usiluje o nalezení správného řešení. Měl by se stranami sporu komunikovat, ne vystupovat z pozice síly – právě v tom by se měl odlišovat od soudce. Důvodů pro arbitráž a jejích výhod je přitom celá řada. Jako alternativa k soudnímu řízení je celosvětově na velkém vzestupu. Sám působím v roli rozhodce velmi intenzivně a činnost s ní spojená zabírá stále větší podíl mého pracovního času.“